Pohádka o čtyřech malých neposedech

24.3. 2022235x

Milé děti, to vám bylo tak. Jednou ráno nás na chalupě probudil dupot, rachocení a funění. Prásk, bum, cink, mlask bylo slyšet všude kolem nás. Vyšli jsme ven na zahradu a rozhlíželi jsme se, odkud se všechny ty zvuky ozývají.

Najednou se něco zahýbalo ve křoví, lístečky se rozletěly všude kolem. Padaly jako kapičky rosy na náš trávník, který zrovna včera děda posekal sekačkou na trávu. Dva kotrmelce, tři přemety a velké salto ve vzduchu a už tu byl jeden malý nemotora. Haf, ozvalo se. Zaštěkalo to na nás a zase rychle to zmizelo ve křoví.

Než jsme si to stačili pořádně prohlédnout, z naší šopy za chalupou vyběhla nějaká chlupatá šedivá koule s velkými tlapkami. V tlamičce si to neslo kousek dřeva, které jsme tam měli uložené na zimu na topení v kamnech.

Hele, támhle na našem záhonku lítá hlína a kamínky, ukazovali jsme směrem ke včelínu. Z velké díry vykoukne hlava špinavá od ucha uchu. Mrkne to na nás, zanoří to hlavu zase zpátky do díry a pokračuje to v hrabání.

Jééé, kdo mě to tahá za nohavici. Pohybuje se to tak rychle, že vidíme jenom ocásek.

Jeden, dva, tři, čtyři. Páne jo. Čtyři malá štěňátka. Co s nimi budeme dělat a kde se tady vzala? Byly to tři kluci a jedna psí slečna. Každý pejsek vypadal úplně jinak, nikdo by nehádal, že jsou to sourozenci. Hrály si na naší zahradě. Běhaly, štěkaly a vesele poskakovaly. Pojmenovali jsme je Kuku, Bubu, Dudu a Lulu.

Malý Kuku pořád někde šmejdil a nebylo snadné ho unavit. Čumáčkem očuchával každý roh.


Malý Dudu neustále odpočíval pod stromem a nenechal se ničím rušit.


Malý Bubu vrčel na každé zvířátko a věc, které uviděl.


A malá Lulu si nejraději hrála s motýly a povídala si se sluníčkem.


No zkrátka byly to čtyři neposedové. Jaká s nimi byla zábava, to byste děti nevěřily. Máte doma taky nějakého pejska? Nebo u babičky a dědy? Je to holka nebo kluk?

Kdybyste žádného neměly nebo byste chtěly nového psího kamaráda, Kuku, Dudu, Bubu a Lulu hledají svého paníčka a nový domeček. Jejich psí maminka je už všechno potřebné pro psí život naučila a proto je vypustila do světa. Dala jim dvě rady. Dělejte jen to, co vás dělá šťastnými a co vás baví a je prospěšné pro ostatní na světě. Mám vás moc ráda. A když se vám zasteskne, přijďte mě navštívit. Budu se na vás těšit.


A tak jsme úplnou náhodou ke čtyřem štěňátkům přišli. Největší radost z nich měla naše babi. Děda jim ve své dílně vyrobil čtyři naprosto stejné psí boudy, aby se nehádaly a postavil jim je na zahradu za chalupou. A jak to bylo dál. To se děti dozvíte v naší další pohádce.